Setkávám se s lidmi dlouhá léta, s mnohými opakovaně. Mohu proto do jisté míry předpokládat, jak se právě zahajované "povídání" bude odvíjet. Jaké otázky budou položeny. Mohu "vytušit", co je okamžitým zájmem konkrétní osoby. I přesto, že ve většině případů nabízím svým úvodním slovem téma, které osobně považuji za aktuální, není tato mnou nabízená volba rozhodující – i proto má každé "povídání" neopakovatelnou atmosféru. Byť se v plynoucím čase řada otázek opakuje, mají vždy své opodstatnění. Mohou být položeny jinou osobou, v jiné situaci, v souvislosti s jiným dějem a mohou oslovit (včetně odpovědi) jinou část přítomných. Nebylo a není mým cílem předjímat průběh jakéhokoli setkání, ať již veřejného či osobního, mezi čtyřma očima, byť "vytušit" lze mnohé.
Bylo by možné předem odpovědět na nejednu nevyslovenou otázku, přesto - ctím svobodu lidské bytosti. Respektuji volbu člověka a chci zůstat v pozadí. Vyčkat jeho přání jaké téma zvolí, kam svými otázkami zamíří.
Nebylo by jistě obtížné vytvořit předem "zásobník" očekávaných otázek – odpovědí. Dávám však přednost aktuálnímu, živému, bezprostřednímu kontaktu s lidmi, i když zde pouze písemnou formou.